 |
 |
 |
Projekt Výuka Šumavou
V lednu 2007 vstoupila naše škola do projektu „Výuka Šumavou“, jehož cílem je vzbudit u studentů zájem o krajinu v nejbližším okolí. Pomocí dostupné techniky zachycujeme proměny krajiny, mapujeme její změny, vytváříme fotodokumentaci o současné podobě a porovnáváme s minulostí. Získaný materiál třídíme a vyhodnocujeme klady a zápory těchto změn.
K realizaci projektu jsme si vybrali 3 témata:
Po stopách zmizelých obcí Šumavy
Rozhodli jsme se poznat, jakou tvář měla Šumava před mnoha desetiletími. Jací lidé zde žili, čím se živili, jak vypadaly vesnice a osady? To se dnes dovídáme pouze ze starých fotografií a dokumentů uložených v archivech a muzeích.
Cenná jsou však setkání s pamětníky a lidmi, kteří se o toto téma zajímají. My jsme o pomoc při poznávání historie Šumavy požádali jejího velkého znalce a sběratele fotografií pana Emila Kinzla z Kašperských Hor. Inspirací nám byla jeho kniha Zmizelý kousek Šumavy aneb Komu za to „dík“?
Pan Kinzl navštívil naše gymnázium a uspořádal zde besedu s promítáním diapozitivů. Dozvěděli jsme se řadu zajímavých informací o starých, dnes už zmizelých obcích a o životě jejich obyvatel. Poté jsme se společně vydali na Šumavu, abychom si připomněli osudy obcí, které byli po spuštění železné opony zcela plánovitě zbořeny.
V našem projektu se snažíme o zachycení oblasti bývalého vojenského prostoru Dobrá Voda a okolí řeky Křemelné. Při našich cestách jsme navštívili místa: Starý Brunst, Zhůří u Javorné, Nová Hůrka, Hůrka, Skelná, Frauenthal, Prášily, Stodůlky. Uvedené lokality jsme zachytili na mnoha fotografiích.
   Klatovy – město karafiátů KLATOVSKÝ KARAFIÁT-(Dianthus carophyllus var. clatoviensis)
Již téměř dvě století pěstují klatovští zahrádkáři a zahradníci květinu, jíž dal švédský botanik Carl Linné honosný název: „božská květina“ (Dianthos). Podle tradované zprávy se semeno drobnokvětého karafiátu dostalo do Klatov z francouzského města Nancy za napoleonských válek.
V našem projektu chceme připomenout jména a osudy těch pěstitelů, pod jejichž trpělivýma rukama se po léta rodila charakteristická odrůda klatovského karafiátu – vytrvalá, mrazuvzdorná, s pevným stonkem 50-60 cm vysokým, se žaludovým nepukavým kalichem, s celokrajnými nezoubkovanými okraji korunních plátků, s pravidelnou stavbou květů o průměru 7-8 cm, a hlavně s nádhernými odstíny kreseb a barev.
Láska ke kráse a úcta k tradici dodnes oslovuje.
|
 |
|
 |
 |
|
