Po tři sta letech se ve Vimperku znovu vyrábí český křišťál | Šumava Net.CZ

Více než 150 unikátních skleněných skvostů je k vidění na výstavě Šumavské poklady - sklo ze soukromých sbírek na zámku ve Vimperku. Ve stálé expozici vimperského zámku se brzy objeví číše z českého křišťálu, který v 17. století poprvé vyrobil na Helmbašské sklárně u Vimperka slavný skelmistr Michael Müller.

Psal se rok 1683 a jeden ze šesti vimperských skelmistrů Michael Müller otevřel nejzajímavější kapitolu v dějinách českého sklářství – poprvé vyrobil český křišťál. České křišťálové sklo zdobené rytinou a brusem pak záhy dobylo světové trhy a vládlo jim po celé 18. století. Tajemství výroby křišťálu se časem prozradilo, jeho výroba přestala být lukrativní a nakonec ve Vimperku definitivně zanikla.

Na tento příběhem navazuje jeden současný, ale neméně zajímavý. Vimperský sklář Jiří Kozel oživil tuto dávno zapomenutou tradici výroby českého křišťálu a vyrobil z něj repliku barokních pohárů zdobených nitkami ze zlatého rubínu a rytinou. Tím složil poctu svým dávným předchůdcům z konce 17. století. Zvládl barokní výrobní techniky a pod jeho rukama teď vznikají poháry stejně tak jako před třemi sty lety.

„Trvalo mi hodně týdnů, přijít na ten správný postup výroby, na to jak tehdejší skláři pracovali, a snažil jsem se k němu přiblížit,“ říká současný vimperský skelmistr Kozel. Číši z českého křišťálu věnoval Správě Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.

Číše bude brzy vystavena ve vimperském zámku, kde je teď k vidění unikátní výstava Šumavské poklady - sklo ze soukromých sbírek.

„Při nejbližší možné příležitosti ji umístíme do naší stálé expozice,“ uvedla Milena Smolová, vedoucí Muzea Vimperk, které sídlí na zámku.

Čiré sklo zdobené rytinou, červené nitky v nožce, ne větší než 20 cm. „Význam výroby českého křišťálu pro dějiny českého sklářství je nesmírný a jejich vznik je úzce svázán právě s Vimperskem, kam se po více než třech stech letech znovu vrátily,“ uvádí Josef Štemberk, vedoucí oddělení marketingu Správy NP a CHKO Šumava.

Výstava skla, která na vimperském zámku potrvá až do 31. října je v mnoha ohledech výjimečná. „Dalo by se říct, že se zaměřuje na šumavské sklářství, tak trochu jiným pohledem,“ popisuje Jitka Lněničková, kurátorka výstavy a naše uznávaná historička skla.
„Jedná se o naprosto unikátní soubor šumavského skla, jehož jednotlivé části se po výstavě vrátí do soukromých sbírek a už je asi nikdo nikdy neuvidí pohromadě, protože někteří majitelé již nikdy nemusí souhlasit s jejich vystavením,“ doplňuje Jitka Lněničková.

Ta využila svých po léta budovaných kontaktů s jednotlivými sběrateli a podařilo se jí je přesvědčit, aby své skvosty na výstavu zapůjčili. „Většina ale řekla, že je to pouze pro tento případ. V ostatních případech nechtějí podstupovat riziko, které je s každou výstavou vždy spojené,“ popisuje.

Nikdo z 12 soukromých vlastníků nechce vyzradit své inkognito. Jedná se ale o majitele z Čech, Rakouska a Německa a leckdy jsou to i potomci šumavských sklářů.

Mezi více než 150 exponáty je celá řada unikátů - například skla z vrstveného zlatého rubínu zdobená bohatým brusem, která byla vyrobena kolem roku 1835 u Johanna Meyra v Adolfově ve Vimperka nebo v Lenoře.

Je zde i medaile z průmyslové výstavy ve Vídni, kterou v roce 1835 obdržel tento sklářský továrník z rukou rakouského císaře. Velmi něžný je soubor šumavských flakónů ve stylu druhého rokoka. Nejen milovníky likérů a vína okouzlí soubory elegantního vimperského nápojového skla. Zaujme i šumavské sklo v agresivních barevných kontrastech z první čtvrtiny 20.století.

„Dětem se asi bude líbit nejvíc oranžový skleněný slon,“ uvádí Milena Smolová, vedoucí Muzea Vimperk, které sídlí na zámku.

Zajímavý je také asi 35 centimetrů vysoký skleněný křišťálový domácí křížek, který pochází z jedné rodiny na Vimpersku - při úmrtí členů této rodiny stál vždy u rakve. „Takhle to dělali celá pokolení, než je získal jeden ze sběratelů. Z křížku je cítit opravdu zvláštní energie i postavení, které v této rodině měl,“ uvádí Milena Smolová.

Na výstavě jsou k vidění skleněné předměty, z nichž většina má pro majitele výraznou osobní hodnotu. V některých jsou uchovávány příběhy starých šumavských rodin – ať již sklářských, nebo těch, které s výrobou skla nikdy neměly nic společného.
„K vidění je i část pozůstalosti Hynka Fügnera. Což byl na počátku 20. století vimperský místostarosta, velký vlastenec a vůdce české komunity ve Vimperku, který si nechal vyrábět sklo s vlastním monogramem,“ popisuje Milena Smolová.

Tuto unikátní výstavu pořádá Správa NP a CHKO Šumava, která je správcem celého vimperského zámku, kde jsou v nabídce jak prohlídkové okruhy zámkem, tak návštěva muzea s řadou expozic i dočasných výstav. Výstavu Šumavské poklady – Sklo ze soukromých sbírek podpořil grant Jihočeského kraje. K výstavě na zámku vydala Správa NP a CHKO Šumava poutavý informační leták - v češtině, v němčině i angličtině. Stručně pojednává o výstavě a historii vimperského sklářství.

To, že se takto zajímavá výstava koná právě ve Vimperku, není náhoda. Nejde jen o český křišťál. Sklářská tradice na Vimpersku sahá před rok 1359 a Vimpersko bylo i později významným centrem šumavského sklářství. V 16. století zde pracovalo najednou až šest skláren, což byla v tehdejších Čechách asi nejhustší koncentrace. Zdejší sklárny produkovaly především páteříky, což jsou skleněné korálky, ze kterých se vyráběly růžence. Z nařízení nového majitele panství Viléma z Rožmberka museli skláři kolem poloviny 16. století přejít na výrobu okenních koleček a dutého skla. Později zde žil a pracoval Michael Müller a v 19. století proslulo Vimpersko díky sklárnám firmy Meyr, které tehdy vyráběly vynikající křišťálové i barevné a bohatě dekorované sklo. Firma Meyr vyvážela sklo do celého světa a získala mnoho ocenění na nejrůznějších výstavách. Díky všem těmto sklářům bylo Vimpersko po staletí jednou z nejvýznamnějších sklářských oblastí v českých zemích.

Pavel Pechoušek
Správa NP a CHKO Šumava

Foto: Štěpán Rosenkranz