Nový ředitel šumavského parku „Nejsem rád, když někdo Šumavákům vzkazuje - děkujeme, odejděte“ | Šumava Net.CZ

Novým ředitelem Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava se od července staneJiří Mánek. Na správě parku odpracoval s přestávkou už dvanáct let. Poslední rok a půl náměstkoval a byl pravou rukou řediteli Janu Stráskému.  

„Budu CHRÁNIT a propagovat genius loci Národního parku Šumava, chci pomáhat při tvorbě podmínek pro plnohodnotný život jeho obyvatel a umožnit podnikatelům poskytovat návštěvníkům národního parku své služby“ představuje svou vizi Jiří Mánek.

Podle jeho slov měly za jeho vedení být i vyvážené i přístupy souvisejí s ochranou přírody. „Vytvořím prostor pro vyznavače divočiny i prostor pro vyznavače aktivních přístupů v péči o ekosystémy, budu se snažit pro oba přístupy vymezit jasné pole. Nikoho nebudu přesvědčovat o správné cestě.. Oba směry jsou správné a v národním parku Šumava žádoucí,“ doplňuje ředitel Mánek. 

Jaké bylo náměstkovat řediteli Janu Stráskému?

Patnáct měsíců náměstkování pod ředitelem Stráským vnímám jako dar. Dnes mohu říkat, měl sem to štěstí být panu Stráskému po boku celých 15 měsíců, pozorovat ho při práci, při jednáních a směl sem se učit jeho organizaci práce. Bylo to něco, co se v žádné škole nenaučíte. Proto veřejně říkám, že jsem za tyto lekce vděčný. Nedávno jsme společně s Janem Stráským předávali dar k narozeninám ministrovi Tomáši Chalupovi. Byla to krásná knížka od Josefa Váchala „Šumava umírající a romantická“. Když jsme blahopřáli, tak jsme říkali něco v tom smyslu, že Šumava má dva velikány, Klostermanna a Váchala. Já dnes na základě vlastních zkušeností přidávám ještě jednoho, Stráského. Zhodnocení naší vzájemné spolupráce, z mého pohledu nejlépe vyjádří jedno slovo - DĚKUJI.

Prošel jste si celkem dlouhým výběrovým řízením

Za 21 let existence NP Šumava budu již sedmý ředitel. Za tu samou dobu se na Ministerstvu životního prostředí České republiky vystřídalo jednou tolik.  Vezmu-li v úvahu dobu roku a půl po kterou jsem byl sledován, pozorován a testován, pak je to nejdelší výběrové řízení, které kdy jaký ředitel NP Šumava musel podstoupit. Zda tato doba bude nebo nebude přímoúměrně dlouhá době mého ředitelování, ukáže budoucnost.

Můžete zrekapitulovat poslední rok a půl na parku?

Zdědili jsme Národní park Šumava s největší kůrovcovou kalamitou v dějinách Šumavy. Zdědili jsme národní park v době, kdy zde probíhaly rekordní těžby za jeho dvacetiletou letou historii. Připomeňme, že bylo mnoho lesníků, kteří na svém úseku, mnohdy menším než 1000 hektarů, těžili více kůrovcových stromů než ředitel Žlábek na 68 000 hektarech celého parku za dva roky 2002 a 2003 dohromady. Zdědili jsme národní park, po té co se v letech 2009 a 2010 dělaly ty největší holiny za dobu jeho existence. K tvorbě takových holin nikdo neměl a nepotřeboval žádnou výjimku ze zákona. Zdědili jsme národní park s tím, že bylo veřejnosti DEKLAROVÁNO, že je na Šumavě 16000 ha bezzásahového lesa. Nicméně po nahlédnutí do dokumentů jsme zjistili, že něco jiného se deklarovalo a něco jiného se dělalo. Udělovaly se stovky výjimek na těžbu tam, kde se veřejnosti říkalo, že je nedotknutelná divočina. Bezzásahové pásmo bylo ve skutečnosti děravé jako ementál a místo 16 tisíc hektarů po odečtení výjimek zbylo jen 10 500 ha. Zjistili jsme, že v jádrových a absolutně bezzásahových zónách, kterými procházeli turistické trasy, se potají vysazovali listnáče, aby se veřejnosti demonstroval „spontánní“ výbuch biomasy druhově pestrého „samovolně“ vzniklého zmlazení. Zdědili jsme Šumavu po létech, kdy se do ní lily tisíce litrů chemie, jen v roce 2007 to bylo 2500 litrů, v roce 2008 dokonce 5000 litrů. Pro dokreslení v roce 2011 jsme použili pouze 300 litrů biocidů. Zdědili jsme Šumavu bez Plánu péče. Zdědili jsme Správu NP Šumava, kde se v předchozích letech děly podivuhodné transakce na které upozornil dnes veřejně známý audit. 

Na začátku jste společně s ředitelem Stráským vyhlásili kůrovcovou kalamitu. Jak to s ní vypadá teď?

Rozhodli jsme se hned od počátku komunikovat transparentně a seriózně. Neříkali jsme veřejnosti, že je kůrovec pod kontrolou, ale vyhlásili jsme kalamitní stav, tak jak nám ukládá zákon. Ačkoli byla veřejnost některými zájmovými skupinami přesvědčována o opaku, tak divoké přírodě jsme ve skutečnosti věnovali více hektarů, než naší předchůdci. Vyčlenili jsme téměř 13 tisíc hektarů šumavské přírody pro samovolný vývoj a neudělili jsme si jedinou výjimku. Jen na okraj říkám, že je to do plochy něco málo více, než je tomu v NP Bavorský les. Třebaže jsme se dočkali nevybíravé kritiky, bojovali jsme s kůrovcem a naše snaha přinesla své plody. Zatímco loni touto dobou bylo kůrovcem napadeno  100 tisíc stromů, letos to je jenom 23 tisíc. Náš přístup vedl k tomu, že v jižní části Šumavy jsme mohli zrušit kalamitní stav. Chci i nadále pokračovat v tlumení kůrovce a věřím, že již příští léto s ním nebude v NP Šumava zásadní problém. Neklamali jsme veřejnost, my jsme konali v souladu s tím, co jsme řekli a slíbili. A pokud v něčem budu ve své funkci pokračovat, bude to právě tato integrita slov a činů.  

Jaký je vás zásadní cíl na postu ředitele Správy Národního parku Šumava?

Budu rád, pokud budu moci uvést v život nový zákon s novou zonací a nový plán péče o Národní park Šumava. Chci věřit tomu, že budu moci tento plán péče realizovat až do konce jeho platnosti, aby pak mohla být má práce uceleně a objektivně vyhodnocena.

S čím vstupujete do funkce ředitele?

Vstupuji do funkce se zkušenostmi někoho, kdo vyrostl v rodině hajného na Horské Kvildě. Kdo si po dobu svého dětství chodil vydělávat stahováním klestu, roznášením lapačů, kladením pastí na klikoroha a v době gymnaziálních let osobně na pile s motorovou pilou vyrobil a naštípal 2500 metrů palivového dřeva.. Šumava je mým domovem. Vstupuji do funkce s odpovědností člověka, který si svého domova váží a zcela přirozeně ho hájí a chrání tak, aby ten domov byl co nejlepší a nejfunkčnější. Vstupuji do funkce s přesvědčením, že není dobré když Šumavákům někteří   vzkazují „děkujeme, odejděte“.

Jaké budou vaše priority ve funkci ředitele?

Co nejrychleji stabilizovat péči o lesní ekosystémy, zejména tím, že zastavíme kůrovce. Pokud jde o územní strategii, pak chci ctít a hájit zonaci, která byla za účasti všech aktérů dojednána jako zdravý kompromis u kulatých stolů. To znamená, že jako pro první zónu jsem připraven chránit a respektovat 26 procent z rozlohy Národního parku Šumava, což je jednou tolik než je stávající stav. A v postupných časových krocích tuto první zónu rozšiřovat až na 35 procent, tak jak o tom hovoří navrhovaný zákon.

Co hospodaření Správy Národního parku Šumava?

V dnešní nelehké ekonomické situaci se budu snažit vést Správu NP a CHKO Šumava jako státní instituci, která má nástroje a možnosti nejen pro využívání státních příspěvků na činnost, ale také jako firmu, která musí hlídat náklady a hledat cesty k trvalým příjmům.

Co chcete propagovat?

Propagaci chci postavit jak divoké přírodě, tak i na cílevědomé a systematické péči o lesy i bezlesí. Chci respektovat u kulatých stolů dojednanou bezzásahovost. Národní park Šumava je marketingová značka, kterou je třeba citlivě zviditelňovat. Chtěl bych říci, že v tomto vidím roli Správy parku jako klíčovou. Budeme dělat vše proto, abychom propagovali krásy šumavské přírody. Budeme lákat lidi na Šumavu a budeme je zde vítat. V tomto duchu jsme již loni přetvořili internetové stránky Správy NP Šumava a tímto směrem budeme i nadále pokračovat. My chráníme a zároveň propagujeme šumavský genius loci, region a podnikatelé přináší návštěvníkům služby. Vše by mělo být vyvážené a ve vzájemné harmonii.

Budete respektovat názor ekologických aktivistů, kteří vás někdy kritizují?

Nebudu nikoho přesvědčovat o jediné správné cestě pro celé území Národního parku Šumava. Zároveň budu veřejnosti ukazovat, jak dobře umíme pečovat o lesy a bezlesí a jakých výsledků dosahujeme aktivní péčí. A opět nebudu nikoho přesvědčovat, že toto je jediná správná cesta pro celý NP. Šumava je dost velká pro oba přístupy. Vytvořím prostor pro vyznavače divočiny i prostor pro vyznavače aktivních přístupů, budu se snažit, aby oba tábory měly své jasně vymezené pole, a budu se snažit vytvořit takové prostředí, ve kterém by jeden či druhý tábor nemusel sdělovat veřejnosti, že jejich přístup je ten nejlepší. Oba směry jsou správné a v národním parku Šumava žádoucí. Budu moc rád, pokud se nám společně takovou harmonii podaří nalézat a společně budovat. Za sebe pak mohu slíbit, že se budu snažit, abych i svou vlastní měrou k takovému fungování Správy a jejího soužití s klíčovými hráči mohl přispět.

Jaké jsou vaše další plány se šumavskými lesy nebo i bezlesím?

Pokud budu jako ředitel o něco usilovat, tak o to, aby se do šumavských lesů dostalo co nejvíce dřevin, které mu chybí, a dále budu pokračovat v podpoře Zelené Šumavy. Zároveň budu usilovat o systematickou péči o bezlesí tak, aby Šumava nejen dále nezarůstala, ale aby i tam kde zarostla, se vrátilo bezlesí, na kterém budou moci hospodařit malí zemědělci. Budu usilovat o vytvoření podmínek pro fungovaní malých farem, které budou jednak pečovat o tradiční bezlesí, budou živit několik rodin, které se trvale usadí na Šumavě a zároveň budou pro návštěvníky Šumavy produkovat tzv. produkty ze dvora, abychom i v Národním parku Šumava mohli skutečně poznat šumavsky specifickou agroturistiku. Tím bych mimo jiné chtěl začít aktivně pracovat na podpoře biosférické rezervace, jejímž jsem byl 6 let koordinátorem, a která je přesně tím místem, kde lidé žijí a hospodaří v legislativně chráněném území. 

Je někdo s kým chcete spolupracovat více?

Přestože nechci Šumavu uzavírat do neprostupných Divokých srdcí, tak rozhodně chci rozšířit spolupráci s NP Bavorský les o čemž bezodkladně budu informovat ředitele Leibla. Také bych chtěl prohloubit spolupráci s vědeckou komunitou a vytvořit prostor pro výzkum jak v bezzásahových zónách, ale především v těch zónách, kde chceme pečovat o les, aby byl co nejodolnější a nejstabilnější. Tam bych rád inicioval výzkum, který bude užitečný pro praxi. Chci se zaměřit na větší a lepší využívání grantových prostředků pro podporu aktivit nejen Správy, ale také pro přírodě blízké zatraktivnění území NP Šumava.

Jsou nějaké konkrétní projekty o kterých přemýšlíte?

Na Správě je mnoho schopných lidí, kteří samostatně vedou své projekty a je jich celá řada. I já mám některé své v hlavě. Určitě mezi ně patří projekt Šumava pro všechny, který se soustředí na vstřícnost Šumavy k osobám se zdravotním postižením. Nebo bych rád bych vytvořil prostředí pro využití koní pro přibližování dřeva a již pracujeme na studii, která by nám zhodnotila možnosti vlastních zaměstnanců, kteří by mohli koňmi dřevo přibližovat. Jednalo by se o pro daný účel vyšlechtěné koně a pracovali by s nimi speciálně vyškolení odborníci, kteří by kromě své práce v lese tuto tradiční činnost profesionálně prezentovali návštěvnické veřejnosti. Je i několik větších projektů, které si zatím nechám jen ve své hlavě.

Jak vnímáte personální situaci uvnitř Správy?

Správa má celou řadu špičkových odborníků a velmi pracovitých lidí. Také velmi pozitivně vnímám velký podíl vysokoškolsky vzdělaných a inteligentních lidí. Správa má rozhodně potenciál. Samozřejmě se to netýká všech a vidím řadu skutečných rezerv. Mám obrovskou výhodu v tom, že jsem 4 roky pracoval v podnikatelském prostředí a vím, jak tvrdě si lidé musí zasluhovat své platy. V čem vidím veliké rezervy je soudržnost a týmový duch. Pamatuji si doby před 15 lety, kdy byla atmosféra úplně jiná. Zhoršení v tomto směru přisuzuji částečně dnešní ne příliš morální době plné mediálních půtek, ale také častým změnám koncepcí národního parku. To se samozřejmě odráží i na zaměstnancích. Pokud bude v mých silách, budu usilovat o tmelení kolektivu. Zároveň také říkám, že organizaci čekají určité drobné personální změny, zejména pokud jde o mé nejbližší spolupracovníky, náměstky.