Centrum buddhismu Diamantové cesty pořádá dne 20.6. od 19 hodin přednášku: "O smrti a znovuzrození". | Šumava Net.CZ

Smrt a znovuzrození z pohledu buddhismu

KLATOVY, 14. 6. 2012 – O přístupu buddhismu ke smrti a o procesu umírání jako takovém bude ve středu 20. června od 19 hodin hovořit cestující učitel Karel Trachta, který se věnuje tibetskému buddhismu Diamantové cesty již více jak 15 let. Přednáška se uskuteční v Centru buddhismu Diamantové cesty, Plánická 171. Na závěr proběhne meditace a bude vyhrazen prostor pro otázky a odpovědi. Vstupné je 60 Kč / studenti a důchodci 40 Kč.

Buddhismus si získává v západním světě stále větší popularitu. Pracuje se všemi životními situacemi
a učí své stoupence zvládat moment smrti u sebe i svých blízkých. V moderní západní kultuře nám příprava na poslední okamžiky života chybí. Smrt nebývá jeho součástí, naši blízcí často umírají v nemocnicích obklopeni profesionály. „Protože nevíme, jak umírání probíhá, bojíme se s umírajícími hovořit,“ vysvětluje Karel Trachta.

Buddhismus využívá všech tendencí lidské mysli a především moderního světa. „Spousta lidí dnes upadává do dvou extrémů. Buď spoléhají úplně na sebe, pak jsou velmi silně materialističtí, nebo spoléhají příliš na nějaké mystické pravdy a na víru, a tím jsou velmi nepraktičtí. Buddhismus vlastně spojuje obě možnosti. Být idealistou a zároveň si prostě užívat tohoto světa a být plně zodpovědný sám za svůj vlastní život i smrt,“ uvádí Karel Trachta.

Buddhistická učení, včetně těch o smrti a znovuzrození, začal jako první předávat ve formě, která je pro Evropany srozumitelná lama Ole Nydahl, který strávil společně se svou ženou Hannah několik let v Himálaji, kde se učil od 16. Karmapy a dalších hlavních představitelů tibetského buddhismu, Karel Trachta je jeho žákem. Na podzim roku 2011 vydal lama Ole Nydahl knihu O smrti a znovuzrození, ve které například uvádí, že umění zemřít spočívá v tom, že zůstaneme uvolnění a bez napětí a zároveň mentálně nerozptýlení a soustředění. „Umírající by si měl co možná nejčastěji představovat to nejkrásnější nad svou hlavou a měl by si přát tam jít. V okamžiku, kdy ho již opustí smyslové vjemy, jsou jedinou ochranou před strachem a zmatkem jeho vlastní dobré činy vykonané za života a dobrá přání pozůstalých,“ vysvětluje lama Ole Nydahl.

Zatímco buddhisté disponují učeními starými 2500 let, západní věda se dnes zabývá zkoumáním zážitků blízkosti smrti. Výsledky výzkumů však často s buddhistickými učeními korespondují. „Ukazuje se, že náš mozek není vysílač našeho vědomí, nýbrž přijímač. Vědomí existuje, i když srdce ani mozek již nefungují – lidé jsou totiž schopni přesně popsat, co se v místnosti dělo, když byli klinicky mrtví,“ dodává Karel Trachta.

Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü je jedním ze tří směrů, které předal Buddha Šákjamuni. Šířil se 1500 let v Indii, pak 1000 let v Tibetu, kde vznikly čtyři hlavní školy, mezi nimi i škola Karma Kagjü, v jejímž čele stojí Karmapa, v současnosti 17. Karmapa Thinlä Thaje Dordže. V České republice je buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü první náboženskou společností buddhistů, která je registrována Ministerstvem kultury ČR.

Více informací na www.bdc.cz

Kontakt pro média:  Vladimír Kábrt; Tel.: 724 317 562; E-mail: kabrt.v@seznam.cz