ZÁCHRANA ŠUMAVY PŘED KŮROVCEM NABÍRÁ DRUHÝ DECH
Karel Havlík
Ta zvěst loni obletěla Evropu rychlostí blesku. Kůrovec zahubil u Plešného jezera na Šumavě druhý nestarší smrk. Dožil se necelých 560 let. Bouře a vichřice mu neublížily. Život mu ukončil žravý brouk až v jedenadvacátém století. Statný smrk vyrůstal v pralese o padesát let dříve než Kolumbus doplul k americkým břehům. Dřevorubci museli mrtvého obra pokácet a vyschlý kmen rozřezat na památné pláty.
„Upravené výřezy z mohutného kmene tohoto historického stromu mohou návštěvníci Šumavy spatřit v informačních střediscích národního parku v Kašperských Horách, Nové Peci, Stožci, Kvilně, Alžbětině u Železné Rudy, na vimperském zámku a v budově Správy Národního parku Šumava,“ prozradil náměstek ředitele parku Jiří Mánek.
První nejstarší šumavský smrk, bezmála šestisetletý, porazili Schwarzenbergové již v roce 1866. I ten pamatoval původní prales, který dnes připomíná chráněný les na Boubíně.
Skuteční ochránci Šumavy si nepřejí, aby další prastaré smrky padly za oběť nenasytnému broukovi. Razantními opatřeními, navzdory nesnášenlivým mladým „antiekologům,“ se podařilo vloni množení lýkožrouta smrkového zastavit. „ Byl to první krůček k zlepšení situace v národním parku,“ prohlásil uznale profesor Univerzity Karlovy Jan Jeník.
Ostatně bylo na čase. Od vyhlášení Šumavy národním parkem se kůrovec postaral o zánik milionů vzrostlých smrků. Dnes je na Šumavě k vidění přes šest tisíc hektarů souší a devět tisíc hektarů holin. Tak zvané ekologické experimenty proměnily skoro polovinu zdejších lesů ze zelených ve hnědé.
„Plocha lesních porostů se smrkovými soušemi byla při převzetí parku novým vedením 4 045 hektarů a předloni vzrostla o další tisícovku. V roce 2011 se podařilo řádění brouka omezit a napadená plocha se rozšířila jen o 812 hektarů,“ uvedl ředitel Jan Stráský. Rovněž plocha holin se zúžila. Přesah lýkožrouta do rakouských lesů také podstatně klesl. Snížilo se při tom i využívání obraných chemických látek. „Objem asanovaného dřeva byl o třetinu nižší v porovnání s minulými roky,“ dodal ředitel Stráský.
Letos se chystají další neméně razantní a efektivní ataky na likvidaci škůdce. Chemických prostředků sice ubude, ale s kácením napadených stromů nelze přestat. „Loni jsme kůrovcovou kalamitu zmírnili a ani letos nesmíme polevit,“ konstatoval náměstek ředitele Mánek s tím, že se tato činnost těší podpoře šumavských starousedlíků. Rodáci z Modravy, Srní, Kvildy a dalších dvaadvaceti obcí národního parku fandí rozumným zákrokům, které zachraňují zdejší přírodu při úplným zničením. „ Vítáme pomoc při ochraně smrků a nevítáme nájezdy některých pomatenců, kteří chrání kůrovce a říkají si ekologové,“ zahrozil pětasedmdesátiletý důchodce z Kašperských Hor.
