Čest  rozhodčích   je pod veřejným drobnohledem

 (článek byl  zveřejněný na těchto web. stránkách na podzim r.2019)

Miroslav Sedlmaier

Rozhodčí, osoba to v každém sportu nejdůležitější , slovo mnohokrát spojované s úspěchem , či více s neúspěchem svého klubu a ve fotbale nevyjímaje.

Rozhodčí je od svého příchodu na hřiště a až do svého ochodu osobou chráněnou, ale také  přísně kontrolovanou . Svojí osobnost si vytváří sám svým jednáním, přístupem k utkání a také tím, jako dokáže  se vyrovnat se všemi „nástrahami“ kterými je po čas svojí přítomnosti v souvislosti  s řízením utkání obklopován.

Při řízení utkání je ale také nucen se spoléhat na činnost svých asistentů na čarách  jsou-li delegováni, či  spolupracovat s oddílovými pomezními , což je případ nejčastější. Často se stává, že tuto funkci zastávají oddíloví, ale jinak kvalifikovaní rozhodčí. V tom  případě  mají tito rozhodčí právo vymezené pravidly signalizovat mimo toho, že míč přejde pomezní nebo brankovou čáru(rozhodčí laici) také hráče je-li v ofsajdu, nebo popřípadě může hlavní rozhodčí s nimi konzultovat i některé sporné herní situace včetně přestupků v pokutovém území. A zde se již snaží často některý z rozhodčích na pomezní čáře svému týmu pomoci. Zneužívají svého postavení  a důvěry hlavního rozhodčího k tomu, aby místo pomoci udělali na hlavního arbitra podraz. Jeden z příkladů  hovoří za všechny. V utkání 1.B třídy Hrádek – Žichovice za nerozhodného stavu  takový podraz zažil na své kůži jinak velmi dobře řídící toto derby Václav Pressl z Klenové. Pomezní rozhodčí vykonávající tuto činnost za tým hostů svojí signalizací zmařil tomu, že rozhodčí regulérní branku neuznal! Z míst mnoha ověřených mám potvrzeno, že branka byla dosažena regulérně a měla být uznána a to také sportovně přiznala lavička hostů, rozhodčí na lajně však  zatlačil silně na pilu a svého kolegu , HR podrazil!

Druhý příklad který naopak s tímto kontrastuje se stal ve stejný den minulou sobotu v Pačejově. V 79.minutě za stavu 1:2 pro Mochtín B zahrál hostující obránce vleže v pokutovém území rukou. Po odpískání  jeho přestupku ještě  konzultoval situaci hlavní rozhodčí Abrahám s pomezním rozhodčím Šafránkem z Mochtína, který potvrdil, že rukou bylo hráno uvnitř pokutového území. Počin jinak kvalifikovaného  rozhodčího Šafránka byl příkladný a v duchu fair play. Zde zůstala čest obou rozhodčích neposkvrněna a jen ukázala, že oběma na ní skutečně záleželo.