DEŠENICE A OKOLÍ : MUZEUM PIVOVARNICTVÍ

Cesta: Titulní stránka > Muzeum pivovarnictví

Muzeum pivovarnictví

Otevírací doba 2017:

DUBEN - KVĚTEN

Sobota, neděle, svátky      10 - 12,   13 - 16

ČERVEN
Soboty, neděle           10 - 12,    13 - 17

ČERVENEC - SRPEN
Denně mimo pondělí  10 - 12,   13 - 17

ZÁŘÍ, ŘÍJEN
Víkendy a svátky        10 - 12,   13 - 16

 

Výstava 7 TRPĚLIVÝCH - Výstava háčkovaných a pletených hraček

Červen:  víkendy 10-12, 13-16 nebo po domluvě na ÚM Dešenice
Červenec a srpen: denně kromě pondělí 10-12, 13-17


Pivovar DEŠENICE



Nejstarší zprávy o Dešenicích najdeme v poslední čtvrtině 13. století. V tu dobu se zde pravděpodobně stál hospodářský dvůr, který vznikl při kolonizaci pohraničních hvozdů českého království. Pivovar však jeho součástí s největší pravděpodobností nebyl. Šlechta se totiž tomuto odvětví začala věnovat až později.

Existenci tvrze máme písemně doloženou až v 16. století. Je ovšem jisté, že když se v roce 1533 Dešenice prodávaly pánům z Předenic, pivovar tu ještě nestál. Jeho vznik předpokládáme na přelomu 16. a 17. století, kdy šlechta po svém vítězství v pivní válce s městy totiž začala zakládat pivovary u většiny sídel v království a nutit poddaný lid k odběru piva z nich.

Konkrétní zprávy z Dešenic se však nedochovaly. Teprve když městečko kupovali v roce 1686 Kolovratové, je v zemských deskách zapsán v přehledu nabytého zboží už i pivovar a chmelnice v Dešenicích.

Detailnější popis pivovaru najdeme v ocenění panství z roku 1729, který nám umožňuje i jeho lokaci, tedy tu nejstarší. Stával „v zadní části zámku, vystavěn z kamene a vybaven měděnou varnou pánví“, jejíž kapacita činila osm čtyřvěderních sudů (cca 20 hl). V přední části zámku se nacházel byt sládka a pivovarské sklepy.

Od 18. století umožňují historické prameny sledovat jeho postupný vzestup, bohužel i jeho pád. Například tereziánský katastr uvádí, že se zde uvařilo více než 90 čtyřvěderních sudů piva.

Popis panství z roku 1756 popisuje pivovarský provoz již mnohem detailněji a odhaluje nám umístění i jeho jednotlivých částí jako humna, hvozdu, sušárny i spilky.

Jeho rozvoji bylo přáno, protože ve druhé polovině 30. let 19. století se v popisu Dešenic objevuje pivovar s kapacitou varu 34 čtyřvěderních sudů. Tím je naznačeno přestěhování provozu ze starých prostor do jiné části zámku.

Dešenice totiž ztrácely stále výrazněji statut panského sídla a většina úředníků se přesunula do Bystřice nad Úhlavou, správního centra hohenzollernského panství, kam městečko od poloviny 18. století spadalo.

Jelikož na panství bylo pivovarů několik, ten dešenický začala hospodářská správa pronajímat. Z nájemců byl asi nejvýznamnější sládek Josef Klička, který zde vařil pivo v 60. letech 19. století, aby posléze přešel jako nájemce a sládek do nově otevřeného moderního pivovaru v nedaleké obci Bezděkov.

Z pivovarské chasy, která se v Dešenicích v průběhu staletí vystřídala, výrazněji ještě vystupuje sládek Ondřej Joachimsthaler, který získal místnímu pivu dobré jméno v konkurenčním boji s ostatními pivovary a pracoval zde po celou poslední čtvrtinu 19. století (spojil s místním pivovarem celou svoji kariéru), celkem více než 30 let do roku 1906.

Tento sládek dosáhl v roce 1899 rekordně nejvyššího výstavu dešenického pivovaru, když v průběhu roku uvařil 18 783 hl.

Osudovou ránu zasadila dešenickému pivovaru 1. světová válka. V jejím průběhu výroba postupně klesala, a když se ve 20. letech hohenzollernského velkostatku citelně dotkla pozemková reforma, neodvratně se blížil jeho konec.

Hospodářská správa sice v průběhu 20. let 20. století uvažovala o generální rekonstrukci pivovaru, aby obstál v konkurenci akciových velkopivovarů, ale nakonec ho v roce 1929 prodal kníže Fridrich Viktor Hohenzollern-Sigmaringen expandujícímu stodskému akciovému pivovaru.

Nový majitel postupně provoz tlumil a roční výstav poklesl na hodnoty kolem 5 000 hl. Když skončila 2. světová válka, byla obnoveným Československem na dešenický pivovar uvalena národní správa a v roce 1946 byl provoz rozhodnutím ministerstva výživy uzavřen