Centrum psychologie práce, PhDr. Mgr. Karel Havlík : NEZAMĚSTNANOST MŮŽE POŠKODIT LIDSKOU DUŠI I TĚLO

ZUŠ Nýrsko

Nezaměstnanost může poškodit lidskou duši i tělo

Šok ze ztráty zaměstnání je reakcí přirozenou. Lupou byste hledali po takovém prožitku člověka bez šrámů na psychice způsobených chronickým stresem, apatii, neurotickými a depresivními příznaky, v krajním případě také rozvojem duševních i psychosomatických onemocnění.

Nezaměstnanost ničí lidem duši a tělo. Nechejme promluvit fakta : “ Britský výzkum z konce minulého století potvrdil hypotézu, že na předčasné úmrtnosti se podílí nezaměstnanost. Vyšetření více jak šesti tisíc mužů starých 40 až 59 let ve 24 britských městech doložilo, že nezaměstnanost zvyšuje riziko předčasné smrti téměř dvakrát i po “ odečtení “ ostatních faktorů ovlivňující dřívější odchod ze světa, např. kouření, alkohol, obezita aj. Úmrtnost stoupá i po předčasném pensionování. K podobným výsledkům dospěl výzkum v USA, který prokázal, že chudí umírají dříve než bohatí. Předčasná úmrtnost v nejbohatší zemi světa významně vzrostla např. v létech 1960 – 1986 úměrně s rozevíráním sociálněekonomických nůžek, a to jak u bílých, tak u černých. “

Psychologové práce a psychiatři nevylučují obdobné nepříznivé dopady vysoké nezaměstnanosti i v našich podmínkách. Stres kosí každého bez ohledu na věk a pohlaví. Těžce udeří i na osoby ve věku od 40 do 55 let. Čtyřicátník má do předčasného důchodu daleko a pětapadesátník mívá pramalou naději získat práci. Ještě problematičtější to dnes mívají ženy. Nejenže je jich více nezaměstnaných než mužů, ale jejich postavení na trhu práce, pokud jsou v roli matek, je složitější.

Stres oslabuje, kromě jiného, imunitní systém, takže není divu, že někteří lidé těsně před propuštěním onemocní. Není to záměr, jak se naivně domnívají někteří šéfové a politici, kteří nic podobného na vlastní kůži nezažili a žijí v jistotě a dostatku. Stres bezprostředně spojený s rozbouřenými emocemi, může spustit nejen tělesnou chorobu, ale zejména řetěz psychosomatických poruch počínaje zvýšením krevního tlaku a hladiny cukru i cholesterolu v krvi a konče např. rozvojem hypertenzní choroby, vznikem diabetu, vředové choroby žaludku, srdečním selháním, mozkovou příhodou i rakovinou. Zasažená psychika reaguje nespavostí, nesoustředěností, neklidem a přispívá k vzniku bolesti hlavy, páteře, zad, k odstartování žlučníkových záchvatů, ledvinových kolik, neuróz nebo deprese aj.

Lidé trpí sociální deprivací, pocity selhání, méněcennosti, izolovanosti, nedostatkem sebedůvěry a nadbytečnosti. Připojí – li se k ztrátě práce nové stresory - nemoc, rozvod, osamělost, nedostatek peněz, může postižený jedinec sklouznout do drogové nebo alkoholové závislosti a v krajním případě skončit život sebevraždou.

Psychologové si ověřili, že mnohé ženy jsou adaptabilnější a snášejí vyhození z práce srdnatěji než většina mužů. Na trhu práce se snáze podřizují realitě a přijmou i nekvalifikovanou práci. Přibývá např. skladnic a uklízeček se středoškolským vzděláním. Existují doručovatelky pošty s vysokoškolským vzděláním a se znalostí světových jazyků.

Muži se smiřují s opuštěním zaměstnání hůře, protože cítí odpovědnost za rodinu. Kvalifikovaným, zvláště manažerům, vadí zejména ztráta prestiže a sociálního statusu. Již po půl roce marného hledání pozice, kterou zaujímali, je mohou začít pronásledovat úzkostné reakce a sociální fobie. Únik do nemoci není ničím neočekávaným. I když ti aktivnější nepozbývají ani po četných pokusech naději, zpravidla se nevyhnou potenciálním psychosomatickým potížím.
Nabízíme některá doporučení na to jak se vypořádat se ztrátou zaměstnání:
- snažte se nepropadat beznaději a nevnímejte konec pracovního poměru jako ohrožení, nýbrž jako výzvu k získání lepšího uplatnění,
- zažeňte dotěrné myšlenky, nepřirovnávejte odchod z práce k tragedii, ale pokuste se smířit s realitou a ještě ve výpovědní lhůtě aktivně pátrejte po nových příležitostech, protože hledání zaměstnání se musí stát prácí na plný úvazek,
- možnému nástupu deprese z nezdarů předejdete vlastní angažovaností, nesmíte zahálet i když nezaměstnanost k zahálce vybízí, věnujte se trvale nějaké činnosti, např. péči o zahrádku, byt a domek, přejte koníčkům a nemáte – li je najděte si zájmy, které vás mohou momentálně uspokojovat, přijměte dočasně i podřadnou práci a hlavně neplýtvejte časem sezením u piva, pokud vám na něj ještě zbývají peníze,
- alkohol sice z tlumí stres, ale větší duševní podporu byste měli najít v rodině a u bližních než v hospodském tlachání,
- pokuste si upravit denní život do individuálního režimu např. hledání práce nebo brigády, pomoc v domácnosti, studium, koníček, apod.,
- nikdy neztrácejte naději a zachovávejte si pozitivní myšlení, protože všechno jednou končí,
- vyplatí se prohloubit sebepoznání, analyzovat svoje schopnosti, znalosti a odhodlaně je začít uplatňovat na trhu práce, případně se rekvalifikovat,
- nebojte se opakovaně kontaktovat firmy a organizace a nespoléhat jen na pomoc přátel a známých nebo úřad práce, ale sledovat inzerci a oslovit personální agentury,
- připravujte se na přijímací pohovor a pokud je třeba konzultujte možné problémy s psychologem práce,
- neztraťte sebedůvěru, nepodceňujte se a uvědomujte si svoji hodnotu, svoje přednosti a najděte si čas na osobní zvyšování kvalifikace například se učte cizí jazyk,
- nepřestávejte se radovat ze života a věřit, že naděje umírá poslední.


PhDr.Karel Havlík
Centrum psychologie práce pro jihozápadní Čechy – www.sumavanet.cz/cpp


Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ