Centrum psychologie práce, PhDr. Mgr. Karel Havlík : ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ORIENTAČNÍHO VÝZKUMU DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ DNEŠNÍCH ŘIDIČEK - AMATÉREK

ZUŠ Nýrsko

Zpráva o výsledcích orientačního výzkumu dopravního chování dnešních řidiček - amatérek

Zpráva o výsledcích orientačního výzkumu dopravního chování dnešních řidiček – amatérek

Mnohé se na našich silnicích změnilo. Nebývale vzrostl počet dopravních prostředků a hustota provozu. Rozšířila se a leckde i zkvalitnila komunikační síť. A nejvíc stoupl počet řidiček. V porovnání s rokem 1975 skoro pětinásobně. Doznalo změn i jejich dopravní chování. Dnes sotva obstojí tvrzení akceptované ještě před třemi desítkami let, že většina žen řídí bezpečněji. Svědčí o tom i několik postřehů z silničního provozu v létech 2006 - 2008:

1. Sluncem rozpálená poloprázdná dvouproudá silnice. Nečekaně a „myškou“ přejíždí naše malolitrážní auto robustní ford a pokračuje v pravém pruhu u kraje vozovky. Vůz řídila žena asi ve věku asi 45 let. I její následné chování připomínalo styl soutěživých řidičů. Když jsme ji předjeli držela se nás v těsném závěsu. V opakovaných pokusech o předjetí ji zabránila protijedoucí vozidla. Až po pěti kilometrech a při riskantním zrychlení na svažité silnici nás předjela. Opět myškou.

2. Pravé poledne. Dojíždíme pozvolna k městské kruhové křižovatce. Náhle slyšíme za námi troubení. Zastavujeme a tážeme se asi dvacetileté řidičky rezavé Felície zda potřebuje pomoci. Zlobně odsekla, že jedeme jako hlemýždi, kteří nemají na silnici co pohledávat…

3. Ve zpětném zrcátku spatříme žlutý sporťák riskantně předjíždějící kolonu. Před vrcholem kopce se zařazuje za nás a tlačí se na kufr. Při první příležitosti, přestože v dohledu jsou protijedoucí auta, nás svižně a hlučně předjíždí přes plnou čáru. V předu sedí dvě ženy, možná třicátnice.

4. Na užší venkovské silnici lemované stromy na nás doráží terénní Toyota řízená mladou plavovláskou. Jedeme doporučenou šedesátkou. Bliká a pokouší se nás předjet v krátkém prostoru mezi zátočinami, ale my lehce šlápneme na plyn, protože nám tady před týdnem řidička stodvacítky při předjíždění utrhla zrcátko a ujela. Když odbočujeme a řidičce uvolňujeme cestu, loučí se suverénním kynutím – byla to pro ni zřejmě hra.

5. Pošumavská okresní silnice druhé třídy. Nalevo les, napravo louka. Půl kilometrová rovinka. Provoz žádný. Jedeme doporučených 60 km v hodině. Za námi se vynoří Škoda 120 a signalizuje ve vzdálenosti nejméně stometrové, že hodlá předjíždět. Ačkoliv je silnice prázdná, sjedeme raději ke krajnici. Ve zpětném zrcátku vidíme, že řidička asi pětatřicetiletá vybočí těsně za námi vlevo a tlačí se na nás. Utrhne nám přední zrcátko a hned vjíždí do svého pruhu, takže lehce odře lak na našem předním blatníku. Zastavujeme a máváme na řidičku, která uhání dál. Kvapně sbíráme z druhého kraje vozovky nepoškozené zrcátko, ale Škodovku už nedoženeme.

6. Mladá blondýnka jela zvolna okresním městem, lízala zmrzlinu, rozhlížela se po výlohách a zapomněla zastavit u značky STOP, naštěstí pouze vyděsila pomaleji projíždějícího řidiče kamionu.

7. Přibližně pětadvacetiletá řidička oprýskaného Opelu jede městskou ulicí za Fabií řízenou prošedivělým mužem a bliká světly. Muž přesto pokračuje asi 40 km rychlostí. Žena prudce předjíždí Fabii přes plnou čáru těsně před křižovatkou, kde beztak musí zastavit a dát přednost. Předvídavý řidič poklidně dojel nedočkavou řidičku Opelu.


Uvedené příklady pocházejí z provozu na silnicích Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského kraje, kde naše dopravně psychologické středisko zkoumalo v rámci pracovních cest dopravní chování řidiček. Sledovali jsme řidičky v průměru na 20 km společné cesty. Každou jsme nechali předjet a s přiměřeným odstupem jsme zaznamenávali styl její jízdy, přibližnou rychlost a případné porušování předpisů.

Základní data:

Počet sledovaných vozidel: 70
Tovární značky: Škoda Favorit, Felície, Fabie, Octavie, Opel, Toyota, Peuegot, Mercedes, BMW, Volkswagen, Mazda, Honda, Hyunday, Renault.
Odhadované věkové kategorie řidiček: 5 = cca 20 let, 40 = 25 – 30 let, 25 = 35 – 45 let
Počet řidiček výkonných vozů nad 1400 ccm: 12
Počet řidiček vozidel do 1400 ccm: 52
Počet řidiček terénních aut: 4
Počet řidiček sportovních vozů: 2
Počet aut jedoucích s přibližnou rychlostí mimo obec 80 – 90 km/hod: 44
Počet aut jedoucích s přibližnou rychlostí 90 – 110 km/hod: 17
Počet aut jedoucích s přibližnou rychlostí 70 – 80 km/hod: 9
Počet aut s rychlostí kolem 50 km/hod v obci: 45
Počet aut s rychlostí mezi 55 – 65 km/ hod v obci: 25
Počet řidiček, které opakovaně porušovaly pravidla silničního provozu: 28
Počet řidiček, které riskantně předjížděly: 15
Počet řidiček, které telefonovaly při jízdě: 8
Počet řidiček, které při jízdě kouřily: 7
Počet řidiček, které nesignalizovaly odbočování: 2
Počet řidiček, které nesignalizovaly změnu jízdního pruhu: 19
Počet řidiček, které nesignalizovaly zahájení předjíždění: 6
Počet řidiček, které nesignalizovaly po předjetí zařazení do pruhu: 21

Komentář:

• Většina pozorovaných žen ovládala vozidlo dovedně, sebejistě a rozhodně. Mnohé řidičky odhadem ve věku 20 – 25 let jezdily rychleji v rozporu s prostředím dopravní cesty a značkou s doporučenou rychlostí nebo povolenou rychlostí.
• Až 40 procent řidiček opakovaně porušovala pravidla silničního provozu, vytvářela konflikty, krizové situace a dopouštěla se přestupků i skoronehod. • Přibližně 22 procent řidiček předjíždělo riskantně ( snížená viditelnost, mokrá vozovka, plná čára, blízkost protijedoucích vozidel apod.)
• Nevelký počet řidiček jel soustavně u pravého kraje vozovky a ke křižovatkám přijížděl zvolna. Tento typ žen se i dlouze rozhodoval než se odvážil vjet do klasické nebo kruhové křižovatky i když bylo volno. Způsob jejich jízdy by mohl navozovat domněnku, že řízení prožívají jako zátěž. Panovala u nich nejistota manifestovaná například občasným zapomínáním signalizovat změnu směru jízdy.
• Tři řidičky vozily asi osmi až desetileté děti každé ráno nejméně 10 km z venkovské obce do okresního města na předním sedadle výkonných vozů značky BMV, Volkswagen a Škoda.
• Dopravní chování zhruba dvou pětin řidiček bylo charakterizováno spěchem, riskováním, netrpělivostí, neklidem, oslabenou obezřetností a předvídavostí.
• Porušování pravidel silničního provozu se zpravidla kumulovalo. Řidička, která překračovala povolenou rychlost činila tak v obci i mimo obec a při předjíždění nesignalizovala zařazení do pruhu anebo změnu pruhu.
• Mladé řidičky kolem 20 let se projevovaly v porovnání s řidičkami kolem 35 let a staršími jako netrpělivé, nervosní a unáhleně reagující s oslabenou frustrační tolerancí. Většina z nich, v porovnání se zbytkem vzorku, kouřila při jízdě.
• Řidičky výkonných vozů měly výraznější sklon k vyšší než povolené rychlosti a k riskování. Jely nepřiměřeně rychle například na užší venkovské silnici lemované stromořadím a kratšími rovnými úseky.
• Kolem 60 procent řidiček se snažilo zachovávat pravidla silničního provozu. Většina jezdila v souladu se zásadami defenzivní jízdy – stále sledovala podstatné podněty na komunikaci, přiměřeně hodnotila dopravní situaci, svoje úmysly dávala najevo včas například odbočení, výjezd z kruhové křižovatky či zastavení apod. Na volné silnici i v obcích dodržovala předepsanou i doporučenou rychlost, neodvažovala se předjíždět vozidla jedoucí v mezích norem, včas signalizovala změny směru a před vjezdem na hlavní silnici nebo do křižovatek vždy zpomalila nebo zastavila. Za volantem nekouřila ani netelefonovala. Styl jejich jízdy byl tolerantnější a často myslely i na druhé, upozorňovaly například bliknutím řidiče, kteří zapomněli svítit.

Výsledky náhodného pozorování si nečiní nárok na úplnost a objektivitu. Představují pouze výsek dopravního chování dnešních motoristek - amatérek za volantem, nicméně mohou být podkladem pro pilotní studií a pro vypracování výzkumných hypotéz. Závěry našeho šetření mohou naznačovat, že:


• zejména řidičky mladších ročníků (20 – 30 let) se umějí svižně adaptovat v uvolněnějším režimu na českých komunikacích a mnohé se propadly do role opačného pohlaví. Necelá polovina sledovaného vzorku žen předváděla při jízdě autem vlastnosti a sklony příznačné pro problémové řidiče - agresivitu, riskování, nerespektování autority, netoleranci, neodpovědnost a netrpělivost, které jsou manifestovány sebeprosazováním, rychlou jízdou, opakovaným předjížděním, nedodržováním předpisů (jízda přes plnou čáru, nesignalizování změny směru jízdy z pruhu do pruhu i zahájení a zejména ukončení předjíždění, nedodržování bezpečné vzdálenosti, napomínáním vpředu jedoucího řidiče blikáním světly, zlobnými gesty a troubením.
• nelze vyloučit ani podezření na soutěživost u některých motoristek. Testovali jsme to tak, že jsme na přehledném úseku předjeli vůz řízený ženou a pak jsme dbali na dodržování rychlosti mezi 85 až 90 km v hodině. Napočítali jsme přibližně 4 z 10 žen, které nás opět s patřičným zrychlením předjely a to i na nepřehledném úseku, přes plnou čáru, před zátočinou apod. Několikrát jsme s údivem zaznamenali, že když se na silnici ukázal agresivnější řidič, řidičky, které nás opakovaně předjely s ním nesoupeřily až na jedinou výjimku - citovaný sportovní vůz s ženskou posádkou nedal žádnému muži šanci k předjetí.
• Dnešní řidičky se na silnici projevují samostatněji a sebevědoměji v porovnání s řidičkami z poloviny sedmdesátých let minulého století. Nejenže jich jezdí podstatně víc než dříve a ujedou větší počet kilometrů, ale jsou v průměru také mladší. Zatímco před třiceti léty převažovaly řidičky ve věku mezi 25 až 35 let, dnes jsou četnější mezi dvacátým až třicátým rokem.

Ministerstva dopravy ČR registrovalo k 1.1. 1975 1 763 343 řidičů a 604 411 řidiček a k 1.1.2005 vzrostl počet mužů na 4 394 492 a žen na 2 598 007. K 1.1.2007 bylo celkem 7 324 646 držitelů řidičských oprávnění z toho bylo 2 736 273 žen. Skupinu C mělo k 1.1.75 595 037 řidičů a 13 556 řidiček a k 1.1.2007 to bylo 1 460 602 mužů a 22 500 žen. Skupinu D vlastnilo v roce 1975 celkem 58 942 řidičů a 127 řidiček a počet mužů stoupl k 1.1.2007 na 170 407 a žen 989.

Za posledních 32 let přibyla zhruba polovina profesionálních řidiček nákladních vozidel. Ještě koncem osmdesátých let například neřídila mezinárodní kamion jediná žena. Výrazně vzrostl počet řidiček tramvají, trolejbusů a hlavně autobusů ČSAD.
Něžné pohlaví dnes exceluje i na závodních drahách. Po vzoru slavné české závodnice Elišky Junkové z první třetiny dvacátého století soutěží se střídavými úspěchy na okruzích, v rallye a na výkonných motocyklech přibližně dvacítka mladých žen.

Za jeden z dalších důkazů považujme statistiky, které ukazují na relativní vyrovnanost způsobu selhávání řidiček a řidičů:


• Nepřiměřenou rychlostí zavinily motoristky vloni (2007) skoro 14 % nehod a motoristé 15,2%. V prvním pololetí 2008 to bylo u žen 15,8 % a u mužů 16,1%.
• Srážek vinou nesprávného předjíždění bylo u žen o pouhých 0,6 procent méně než u mužů. V první polovině roku 2008 u žen 1,6 % nehod u mužů 2,2 %.
• Nedáním přednosti v jízdě způsobily řidičky skoro o deset procent víc kolisí než muži.
• V prvním pololetí roku 2008 zahynulo 48,6 procent žen a 46,6 procent mužů kvůli nepřiměřené rychlosti a v přecházejícím roce zůstalo na silnici z téhož důvodu 47,6 mrtvých žen a skoro 50 % mužů.
• Nesprávný způsob jízdy byl u řidiček příčinou 56,3 procent nehod (07= 59,1%) a u řidičů v 64 procentech (07=64,7%).

Fakt, že řidičky zaviní pětapůlkrát méně nehod než řidiči neznamená, že by jezdily o tolik lépe. Statistiky neuvádějí počet najetých kilometrů na jednu nehodu ani poměr počtu nehod k počtu řidičů obou pohlaví. V tomto případě pak ženy bourají jenom třikrát méně než muži. Řidiči a řidičky nákladních vozidel a autobusů najezdí měsíčně tisíce kilometrů. Většina z nich jezdí bezpečněji než amatéři a amatérky.
S rostoucím počtem motoristek roste počet selhání. V roce 1985 způsobily řidičky pět procent nehod, v roce 1995 11 %, 2005 16 % a vloni 17 %. O třetinu stoupl následkem havárií počet mrtvých motoristek z 6,1 % v roce 1995 na 9,2 % v roce 2005.
Odlišná je i struktura nehodových událostí. Zatímco u řidičů nedochází k zásadním rozdílům, u žen jsou rozdíly patrnější - před 20 léty vévodí stejně jako loni nehody z nesprávného způsobu jízdy a nedání přednosti v jízdě, ale pak následuje nevěnování se řízení a nedodržení bezpečné vzdálenosti.

V uplynulém desetiletí se dere do popředí zejména nepřiměřená rychlost. Přibývá nehod kvůli nedání přednosti a nedodržení bezpečné vzdálenosti.
Významné odlišnosti v nehodovosti jsou mezi řidičkami – amatérkami a řidičkami z povolání. Z více jak 17 tisíc nehod zaviněných ženami v roce 1995, zavinily řidičky nákladu 80 a autobusů 10 nehod. V roce 2007 to bylo z celkového počtu téměř 28 000 nehod, u nákladních vozidel něco málo přes 1000 nehod a u autobusů jenom 44. Uvážíme- li, že profesionální řidička ujede měsíčně pět až šest tisíc kilometrů, jde v porovnání s amatérkami o selhání takřka výjimečné!

Červen 2006 - září 2008 PhDr. Karel Havlík, as. Věra Moulisová – Klatovy – Plzeň 11/2008

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ