Centrum psychologie práce, PhDr. Mgr. Karel Havlík : STRUČNÝ PŘEHLED NĚKTERÝCH VÝSLEDKŮ VÝZKUMU ŘIDIČŮ Z POVOLÁNÍ

ZUŠ Nýrsko

Stručný přehled některých výsledků výzkumu řidičů z povolání

Centrum psychologie práce pro jihozápadní Čechy se sídlem v Plzni a Klatovech uskutečnilo v souvislosti s povinným dopravně psychologickým vyšetřováním podle zákona 411/2005 Sb. orientační výzkum postojů řidičů k bodovému systému a pracovním podmínkám včetně subjektivního vnímání zátěže, která ovlivňuje pracovní výkonnost a může přispívat k selhání v dopravním provozu.

Uváděná data jsou ze souboru 556 dopravně psychologicky vyšetřených řidičů z povolání zejména mezinárodních kamionů, vnitrostátní nákladní dopravy a autobusů z  Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského kraje. 

Data pro výzkum byla čerpána z dotazníků P+Ž/06 o životní a profesionální historii.

 

Základní údaje:

Průměrný věk řidičů 41,5 roku.

Průměrná řidičská praxe 17,5 let.

Struktura vzdělání – základní-nevyučen 11 %, vyučen 82 %, středoškolské s maturitou 7 %.

U zkoumaných řidičů převažovaly učební obor zedník (33%), opravář zemědělských strojů (22%) a automechanik (16%).

Počet přestupků za posledních pět let – žádné = 62 %, 1-5 = 32 %,  6-10 = 6 %.

Počet nehod z vlastní viny za posledních pět let – žádná = 69 %, 1 = 23 %, 2-3 = 6 %, 3 a více = 2 %.

Výsledky:

Bodový systém považují řidiči – za potřebný a správný = 85,6 %

Bodový systém by chtělo ponechat, ale částečně změnit = 83 %, zásadně změnit 15 %, nevyjádřilo se = 2%.

Počet bodů by řidiči z povolání – ponechali na stávající úrovni = 35 %, navýšení z 12 bodů na 18 by chtělo =  65  %.

Navýšení by si přálo 54 % řidičů bez nehod za posledních pět let a 76 % řidičů s nehodami.

Řidiči bez nehod považují bodový systém za správný = 79,5 %.

Řidiči s nehodami – správný = 17 % a 83 % pokládá bodování za zbytečnost, nesmysl a šikanování.

Dopravně psychologické vyšetření považují řidiči bez nehod za potřebné a důležité v 98 % a celých 83 % řidičů s nehodami z vlastní viny je pokládají za zbytečné a nepotřebné.

Užívání léků za jízdy považují řidiči za nebezpečné a zakázané = 76 %, povolené se souhlasem lékaře = 20 % , neví = 4 %.

Příčiny vzniku mikrospánku zná = 97 %, neví 3 %.

Na pracovní podmínky si stěžuje  = 97,5 % řidičů. Nejvíce vadí agresivní řidiči, mlhy, neukáznění chodci, vedra, nemotorní řidiči, zácpa na dálnici, jízda v koloně, déšť, sněžení, mráz, plískanice, aj.

Ve výzkumu posuzovali řidiči subjektivní vnímání   pracovní zátěže podle jednoduché stupnice 1,2,3,4,5, kde číslo 1 značí zátěž nejnižší a 5 zátěž nejvyšší.

Ukázalo se, že zhruba dvě třetiny řidičů převážně dálkové mezinárodní kamionové dopravy pociťuje zátěž vyjádřenou čísly 3 a 4. Jenom 2 % řidičů uvedlo hodnocení 1.

Celkem 42 % řidičů kouří.

Denně například vykouří  26 cigaret a více = 2 %, 25 cigaret = 20 %, 20 cigaret = 35 %. Pouhých 5 % kuřáků vědělo, že kouření negativně ovlivňuje psychické procesy.

Řidiči bez nehod kouří = 34 % a s nehodami = 66 %.

Denně nepije kávu 18 % řidičů (  Pravidelně pijí 1 až 3 šálky.)

Častěji pijí kávu řidiči autobusů.

Celkem  2,5  %  řidičů do 26 let přiznalo, že vyzkoušelo nějakou drogu, zejména marihuanu.

Plných 85 % řidičů se cítí tělesně zdrávo. U 15 % se vyskytují nebo vyskytovaly psychosomatické choroby například hypertenze, srdeční potíže, lehká forma cukrovky, vředová choroba žaludku a dvanáctníku, žlučové záchvaty a ledvinové koliky.

Chronickými bolestmi zad trpí ze zmíněných 15 %  =  6,6 % řidičů.

 

Komentář:

1.      Výzkum potvrdil hypotézu, že problémoví řidiči s nehodami a přestupky zaujímají odmítavé postoje k bodovému systému.

2.      Dopravně psychická způsobilost u řidiči s nehodami a přestupky je hodnocena podprůměrně a zhruba u 3 % negativně. Psychická kapacita takto hodnocených řidičů je nedostačující a hrozí u nich opakovaná selhání.

3.      Omezenou kapacitu pro náročnou dopravu (MKD, MAD aj.) mají také řidiči trpící psychosomatickými chorobami zejména hypertenzí a lehkou cukrovkou.

4.      Celková pracovní výkonnost je u těchto řidičů většinou oslabena a zejména stresová odolnost zůstává snížena.

5.      Jen mizivé procento řidičů nevědělo,že rozhodující při řízení je psychika a zdravotní stav.

6.      Řidiči, kteří  užívají léky před a za jízdy, pijí přes 2 šálky kávy denně a kouří přes 20 cigaret denně, se domnívá, že to nemá záporný vliv na psychické procesy.

7.      Znalosti o vzniku mikrospánku chybějí zejména řidičům s praxí do 3 let.

8.      Přibližně 10 procent řidičů, zejména s nehodami a přestupky, nedokázalo dokončit větu o nejdůležitějších vlastnostech řidiče a o tom,jak se vyvarovat selhání.

9.      Dopravně psychickou způsobilost jsme hodnotili u vyšetřených řidičů osvědčenou klasifikační stupnicí 1 – 5, která je podrobně popsána v knize Psychologie pro řidiče (Portál 2005) a zjednodušeně řešeno má podobu „školního známkování.“

10.  V citovaném vzorku obdrželo hodnocení na podkladě dopravně psychologického vyšetření:  1 = 1,5 %, profesionálních řidičů, 1/2 = 3 %, 2 = 11 %, 2/3 = 15 %, 3 = 52,3 %, 3/4  = 14 %, 4 = 2,6 %  a známku 5 dostalo = 0,6 %.

 

    

 

 

Prameny:  Závěrečná zpráva výzkumu postojů řidičů z povolání k pracovním podmínkám – CPP Plzeň 9/06

                   Závěrečná zpráva o projektu dotazníků P+Ž/06 – CPP Klatovy 9/06

                  Havlík,K. Psychologie pro řidiče, Portál Praha  2005

 

   

 

 

 

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ