Centrum psychologie práce, PhDr. Mgr. Karel Havlík : DO PENZE PO SEDMDESÁTCE MŮŽE BÝT V ROZPORU S PSYCHOSOMATIKOU

ZUŠ Nýrsko

DO PENZE PO SEDMDESÁTCE MŮŽE BÝT V ROZPORU S PSYCHOSOMATIKOU

DO PENZE PO SEDMDESÁTCE MŮŽE BÝT V ROZPORU S PSYCHOSOMATIKOU
Karel Havlík – Centrum psychologie práce pro jihozápadní Čechy

Vláda uvažuje s razantním zvýšením věku
odchodu do starobního důchodu. Lidé, kteří letos dovrší 34 let by měli nastoupit do penze místo dnešních 62 let až v 67 létech. Dříve narození se mají dočkat důchodu až v 73 létech věku. Takové prodloužení může v budoucnu odstartovat zdravotní, sociální i etické problémy ve společnosti.

Prodlužující se délku života a psychosomatickou způsobilost k práci nelze mechanicky srovnávat. Jisté je, že stárnutím organismu ubývá schopností k výkonu povolání. Úbytek fyzické a psychické kapacity je samozřejmě individuálně nestejný a různý i podle pohlaví a profese. U někoho je proces stárnutí rychlejší a u jiného pomalejší. Fyzické opotřebování je zřetelné u náročných povolání jako například horník, hutník nebo požárník.

Psychické opotřebování je vysoké zejména v profesích doprovázených vysokou anebo chronickou duševní zátěží. Nadměrnou psychosomatickou zátěž prožívají třeba řidiči exponovaných doprav, letečtí dispečeři, piloti, strojvůdci, vojáci na misích, výkonní policisté aj. Profesionální řidiči musejí dnes v souladu se zákonem z roku 2005 absolvovat dopravně psychologické a neurologické vyšetření každých pět let po padesátce. V minulosti byl u ČSAD cyklus vyšetření řidičů krácen v souvislosti s klesající psychickou výkonností. V osmdesátých létech dokonce dopravní psychologové navrhovali, aby u řidičů náročných doprav byl upraven věk odchodu do důchodu na 57 lét! Naše praxe jasně ukázala, že po padesátce se u většiny řidičů prodlužuje čas nutný k přiměřené pohybové odpovědi na světelný nebo zvukový podnět, zužuje se zorné pole, vzrůstá citlivost na oslnění, zhoršuje se adaptace oka na šero a tmu, myšlenkové procesy se zpomalují a nastávají potíže s rozhodováním První příznaky stárnutí začínají úbytkem zrakové ostrosti a sluchové kapacity.

U řidičů nad 55 let
ochabuje rychlost a přesnost reakce. Po šestém decéniu dochází k výraznějšímu poklesu psychosomatické výkonnosti a u mnohých řidičů se přidružují problémy se vštípivostí paměti, dostavuje se fixace myšlení a klesá stresová odolnost. Začínají potíže s řešením nových a překvapivých dopravních situací. Zdravotní a tělesný stav obtěžují první příznaky chorob stáří – bolesti kloubů, páteře a zad, srdeční a oběhová onemocnění, vysoký nebo kolísavý krevní tlak, revmatismus, poruchy metabolismu, prostaty aj.

Autobusoví řidiči například častěji trpí, v porovnání s řidiči nákladu, vysokým krevním tlakem i jako důsledek stresu z výjimečné odpovědnosti. V zájmu objektivity uvádím, že mnozí řidiči s třicetiletou bezúhonnou praxí nepostrádají schopnost některé nedostatky úspěšně kompenzovat a mohou dobře vykonávat povolání ještě ve věku 65 let. Většina však končí s prací kolem šedesátky. Pokud by se měla stanovit nová hranice odchodu do důchodu pak by měla být odlišná a přísně individuální v zájmu zdraví a bezpečnosti lidí a vždy v souvislosti s náročnosti a délkou vykonávané profese. Politická a ekonomická kritéria by neměla být v zásadním rozporu s kritérii medicínskými zejména psychosomatickými.
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ